headerphoto

Proměnné

Proměnnou rozumíme místo v paměti, kde je uložená hodnota, s kterou v programu pracujeme. Hodnota se v průběhu programu může měnit. Každá proměnná má svůj název (identifikátor).

Při vytváření názvu proměnné je nutné dodržet následující pravidla:
- můžeme použít písmena anglické abecedy, číslice a podtržítko (žádné další znaky)
- číslice nesmí být prvním znakem
- název se nesmí shodovat s klíčovým slovem
- rozlišuje se velikost písmen (case-sensitive)
- může být omezena délka názvu. ANSI C rozlišuje prvních 31 znaků, což je pro většinu programátorů dostačující.

Datový typ

Jazyk C je přísně typový jazyk, každá hodnota a proměnná má určený datový typ, t.j. zjednodušeně řečeno, zda se jedná o celé číslo, reálné číslo, znak nebo nějaký další typ.

Datový typ určuje:
- množinu přípustných hodnot (např. celá čísla z určeného intervalu)
- množinu definovaných operací (např. pro znaky jsou definovány jiné operace než pro čísla)

Přehled jednoduchých datových typů v jazyce C:

Datový typPopisPočet bytůRozsah
Celočíselné
charznak10 - 255
short intkrátké celé číslo2-32 768 - 32 767
intcelé číslo4-2 147 483 648 - 2 147 483 647
long intdlouhé celé číslo4-2 147 483 648 - 2 147 483 647
Reálné
floatreálné číslo s jednoduchou přesností43,4*10-38 - 3,4*1038
doublereálné číslo s dvojitou přesností81,7*10-308 - 1,7*10308
long doublereálné číslo se zvýšenou přesností103,4*10-493 - 1,1*10493
Neurčitý datový typ void

Celočíselné datové typy můžou být ještě se znaménkem (signed) nebo neznaménkové (unsigned). Implicitní nastavení pro celá čísla je signed (neplatí pro char).

Poznámka: velikost v bytech a rozsah hodnot datového typu jsou orientační, můžou se podle prostředí lišit.

Deklarace proměnné

Pokud chceme nějakou proměnnou použít, musíme ji nejdříve deklarovat. Deklarace proměnné udává její název a datový typ. Je vhodné uvádět deklarace na začátku bloku příkazů. (Blok příkazů je posloupnost příkazů uzavřená v { }).

Příklady deklarace proměnných uvádějí různé možnosti, jak deklarovat proměnnou. Proměnná, která při deklaraci není inicializována t.j. nemá zároveň nastavenou hodnotu, obsahuje náhodnou hodnotu.

int x = 1, y;     //celociselna promenna x s nastavenou hodnotou 1
                 //celociselna promenna y s neurčenou hodnotou
char posl_znak = '*';   //promenna posl_znak typu char (pro znaky)
float cislo1, cislo2 = 0.0;    //dve realne promenne cislo1 a cislo2
                //promenna cislo2 nastavena na 0, pouzivame desetinnou tecku

Klíčová slova

Jde o slova, která mají v jazyce C speciální význam. Nemůžeme je proto používat např. jako názvy proměnných. Klíčová slova píšeme vždy malými písmeny.

Seznam klíčových slov v jazyce C je přesně určený, je ale poměrně rozsáhlý, proto si uvedeme jenom několik klíčových slov jako příklad: int float char return if else case for while default ..... V dalších kapitolách si postupně vysvětlíme jejich použití.

Přiřazovací příkaz

Pokud chceme do proměnné uložit (přiřadit) nějaký údaj, použijeme k tomu operátor = (rovná se). Proměnná, jejíž hodnotu nastavujeme, je vždy na levé straně přiřazovacího příkazu. Na pravé straně je výraz, výsledkem kterého je požadovaná hodnota. Obecně se tedy nejdříve vypočítá hodnota z pravé strany a výsledek vkládáme do proměnné na levé straně přiřazovacího příkazu.

// příklady přiřazení
x = 7;
y = 5.5;
a = 2*(x + y);

// příkazy pro záměnu hodnot 2 proměnných použitím pomocné proměnné
a = 2;      // nastavení hodnoty proměnné a
b = 5;      // nastavení hodnoty proměnné b

pom = a;    // "odložení" hodnoty a do pomocné proměnné
a = b;      // vložení hodnoty proměnné b(5) do proměnné a
b = pom;    // vložení hodnoty proměnné pom(2) do proměnné b

Konstanty

Konstantou rozumíme jakoukoliv konkrétní hodnotu, zapsanou ve zdrojovém kódě. Stručně si popíšeme pravidla, jak do programu zapsat celé číslo, reálné číslo, znak nebo text.

celočíselné konstanty - zapisujeme jako běžné desítkové číslo, nesmí začínat nulou: 322, -8, 0

reálné konstanty - zapisujeme nejčastěji jako číslo s desetinnou tečkou: -1.55, 3.00 nebo v tzv. semilogaritmickém tvaru:5e-3, 2.8E10

znakové konstanty - jsou vždy v apostrofech: 'a', '*', 'X'. Můžeme je taky zapsat jako escape sekvenci, používá se u řídících znaků nebo např. u znaků, které nejsou na klávesnici, ale známe jejich kód: '\n', '\t', '\xc9'

řetězcové konstanty - neboli textové konstanty, píšeme je vždy v uvozovkách: "Ukázka textové konstanty"

Poznámka: Jazyk C používá ještě tzv. symbolické konstanty. Jedná se o pojmenované hodnoty, které nechceme za běhu programu měnit. Ty se dají nastavit použitím klíčového slova const nebo direktivou define.

// příklady symbolických konstant
#define MAX_POCET 30 //zapisujeme před funkci main()

const float PI = 3.14159; //zapisujeme do programu u ostatních deklarací

Další informace o symbolických konstantách najdete v části Preprocesor.

Design downloaded from Free Templates - your source for free web templates